Zimní příprava 2016 - 2017
Poslední zápas podzimní části letošního ročníku ČFL jsme sehráli 19.listopadu v  Hradci Králové s  Olympií. Hned v  úterý po posledním zápase jsme s  trenéry zhodnotili podzim, 7.místo a 29 bodů rozhodně nemůžeme považovat za úspěch. I výkony mužstva byly nevyrovnané. Dva zápasy (Králův Dvůr, Olympia HK) opravdu nešly vyhrát při sebelepším výkonu, naproti tomu jsme herně úplně propadli ve třech zápasech (Zápy, Dobrovice a Vyšehrad). Výborně jsme zahráli v  Litoměřicích a doma s  Chrudimí a ostatní zápasy byly spíše průměrné.
Po posledním zápase dostali hráči týden volno a pak ještě následoval dvoutýdenní blok, kdy trénovali na naší umělce. V  těchto čtrnácti dnech proběhly pohovory s  hráči, abychom věděli, s  kým můžeme počítat i v  jarní části soutěže a kdo by případně chtěl odejít. Všichni projevili zájem v  Lokádě zůstat  a nastoupit v  lednu do přípravy, s  tím jsme se po posledním tréninku, 8.12. rozešli. Pak nám ale oznámil Martin Komárek, že se z  pracovních důvodů vrací na Moravu, proto jsme se domluvili na ukončení hostování a do jarní části už s  ním nemůžeme počítat. Je to velké oslabení obrany, ale na místě stopera může s  Uvírou nastupovat Macháček nebo Vokoun, případně i někdo z  defenzivních záložníků, takže si s  touto situací dokážeme poradit. Ještě si hráči přišli 15.prosince pro výplaty a následovalo měsíční volno až do 5.ledna, kdy byl naplánován začátek zimní přípravy.
Začátek přípravy byl posunutý z  původně plánovaného 9.ledna proto, že na sobotu 7.ledna byl domluvený přípravný zápas na Strahově se Spartou a před ním by hráči měli absolvovat alespoň dva tréninky.
K  prvnímu tréninku jsme se sešli v  našem areálu ve čtvrtek, 5.ledna. Z  podzimního kádru chyběl jen Komárek a Prokeš, kterému skončilo hostování a z  naší strany nebyl zájem ho prodloužit a Šmiheľ, o kterém ani nevíme, jestli chce pokračovat, nebo ne. S „áčkem“ zahájilo přípravu 5 mladých hráčů z „béčka“ a jako vždy několik hráčů, kteří se budou chtít prosadit do kádru. Jedním z  nich je i Robo Turák, který se vrátil po půlročním hostování v  Aritmě. Do plného zatížení se zapojil po těžkém zranění i Lukáš Láncz, ale je otázka, kdy bude schopen opět nastoupit. Na prvním tréninku bylo 30 lidí a skoro se na hřiště ani nevešli. Zápas se Spartou, kvůli kterému se začátek zimní přípravy posunul, se nakonec neuskutečnil, protože teplota klesla pod minus 15 stupňů a byla obava, že by se hráči v  tomto počasí mohli zranit. Proto měli hráči o víkendu volno a další týden se trénovalo střídavě v  našem areálu na umělce a v „oblíbené“ Stromovce.
První přípravný zápas jsme sehráli v  sobotu, 14.1. v  Satalicích proti Viktorce Žižkov. Chvíli to vypadalo, že se zápas opět zruší, protože byl znovu velký mráz a nepřetržitě sněžilo, ale nakonec se zápas v  těžkých podmínkách odehrál. Viktorka měla na odpoledne naplánovaný další zápas, takže celý zápas s  námi odehrála v  nejsilnější sestavě a ve druhé půli to bylo znát. Do prvního poločasu jsme nastoupili v  sestavě : Pávek-Janda, Tichý, Uvíra, Podzimek-Maione, Valíček, Macháč, Pozníček-Hodas, Sukisa. Hra byla v poli zcela vyrovnaná, dopředu jsme byli nebezpečnější a na šance jsme Viktorku přehráli, i když gól nepadl. Druhá půle už byla z  naší strany jasně horší, nastoupila téměř celá nová jedenáctka a hráči Viktorky, kteří celý zápas nestřídali, nás jasně přejeli. Ve druhé půli jsme hráli v  sestavě : Roušal-Bína, Vokoun, Soroka, Podzimek-Šípek, Turák, Macháček, Maruš, Pozníček-Pejša a přestože Roušal v  bráně chytal velmi dobře, dostali jsme 3 branky a nakonec tedy s  Viktorkou prohráli 0 : 3. Výsledek je dost krutý, zvláště po dobré první půli, ale po přestávce jsme byli jasně horší, i když první dva góly jsme dostali zřejmě z  ofsajdů. V  dobrém světle se ukázali z  nových hráčů Maione a Sukisa a výborně hrál stoper Tichý z  Jablonce. Z  našich hráčů chyběl Růžička, který je na dovolené, Abena musel z  pracovních důvodů odletět domů a Láncz.
Další týden jsme opět trénovali na naší domácí umělce a o víkendu nás čekaly dva zápasy, v  sobotu v  Satalicích s  juniorkou Mladé Boleslavi a v  neděli jsme jeli do Českých Budějovic k  zápasu s  druholigovým Dynamem.
V  sobotním zápase v  Satalicích dostali volno téměř všichni hráči základní sestavy. Proti juniorce Mladé Boleslavi, která suverénně vede svoji soutěž, nastoupili hráči širšího kádru, doplnění hráči, kteří jsou zde na zkoušku a hráči béčka. Do první půle v  dresech Lokády vyběhal sestava : Roušal-Růžička, Tichý, Vokoun, Pozníček-Maione, Maruš, Soroka, Staněk-Kalaš, Pejša a mladé hráče Boleslavi jasně přehrála. Po dvou gólech Pejši a jednom Maioneho a Kalaše jsme po 45 minutách vedli 4 : 0. To bylo překvapení, protože ani soupeř nehrál špatně. Do druhé půle jsme vystřídali pět hráčů, převážně z  béčka a hra už nebyla zdaleka tak dobrá jako před přestávkou. Padl jen jeden gól, do naší sítě, takže utkání skončilo naším vítězstvím 4 : 1 a to vzhledem k  síle soupeře a naší sestavě vůbec nebylo špatné.
K  nedělnímu zápasu s  druholigovým týmem Českých Budějovic jsme odjeli v  nejsilnější sestavě, chyběl jen Abena, Růžička, který hrál v  sobotu, a na poslední chvíli se omluvil lehce zraněný Hodas. Hrálo se v  tréninkovém centru Složiště a i když jsme tam hráli již několikrát, stejně jako vždy jsme cestou v Budějovicích bloudili. Hrálo se na umělce poslední generace za krásného slunečného počasí a nastoupili jsme v  sestavě : Pávek-Janda, Tichý, Uvíra, Podzimek-Šípek, Valíček, Macháček, Pozníček-Sukisa, Turák. Hra v  poli byla celkem vyrovnaná a to, že jsme o poločase prohrávali o dvě branky, způsobili naše hrubé chyby, kdy jsme sami poslali soupeře do brejku. Hned v  první minutě vyrobil hrubku Uvíra, ale Pávek ještě samostatný nájezd vychytal, stejně jako vyřešil několik těžkých situací před naší brankou. Ve 20.minutě Valíček přihrával zpět, ale jeho úmysl vystihl jeden ze soupeřů a v  samostatném nájezdu nedal Pávkovi šanci, 1 : 0. O deset minut později ho napodobil Janda, který mohl odehrát míč kamkoliv, ale dával slabou malou domů a opět útočník domácích sám před Pávkem nezaváhal 2 : 0. Do druhé půle nastoupil do útoku Pejša s  Kalašem, Turák se stáhl do zálohy místo Valíčka. Soupeř také několikrát vystřídal a tak jsme se k  jeho vápnu dostali přece jen častěji, než v  první půli. Gól jsme ale nedali a naši další chybu domácí v  90.minutě opět potrestali, už se ani nerozehrávalo, takže jsme odjížděli s  porážkou 0 : 3, která je vzhledem k  průběhu zápasu trochu krutá. V  poli hra nebyla špatná, ale do pořádné šance jsme se za celý zápas nedostali.
V  pondělí měli hráči volno, v  úterý trénovali a ve středu odjížděli na tradiční soustředění do hotelu Krakonoš v  Mariánských Lázních. Jelo 21 hráčů širšího kádru, neodjel z  pracovních důvodů Turák, Maruš a Soroka se kterými již nepočítáme, Schindler, kterému to nedoporučil lékař po zánětu žil a Pejša, který na poslední chvíli onemocněl. Nakonec odjel i Láncz, který stále není úplně v  pořádku a večerních fází v „konírně“ se pravděpodobně nezúčastní.
Soustředění proběhlo v  pohodě, jen Abena musel z  rodinných důvodů už po dvou dnech odjet. Ostatní odtrénovali všechno, i když někteří s  většími nebo menšími  problémy. Po návratu dostali hráči dva dny volno a od středy do pátku znovu trénovali na Lokádě. Týden byl zakončen zápasem se Sparťanskou juniorkou v  jejich tréninkovém centru na Strahově.
K  zápasu se sešlo pouze 14 hráčů a při rozcvičce se zranil Pávek, takže do branky musel Roušal. Z  různých důvodů chyběli Tichý, Abena, Šípek, Pozníček, Pejša, Schindler a Láncz, takže se opravdu nedá říci, že bychom nastoupili v  nejsilnějším složení. V  první půli v  dresu Lokády hrála sestava : Roušal - Janda, Uvíra, Vokoun, Macháček - Maione, Valíček, Macháč, Růžička, Podzimek - Sukisa. Začali jsme dobře a prvních 10 minut byl znát rozdíl mezi dospělým a mládežnickým fotbalem. Pak si ale mladíci v  dresech Sparty zvykli na tvrdost a jiné tempo hry a naše obrana začala dělat chyby. První gól jsme dostali po rohu, když hlavičkoval zcela volný hráč a druhý dával po rychlém útoku a centru zprava opět úplně neobsazený hráč z  hranice penalty. Naše hra v  poli směrem dopředu nebyla špatná, ale v  obraně jsme dělali obrovské chyby. Po půlhodině nejdříve domácí brankář zlikvidoval dvě naše obrovské šance a třetí už Podzimek proměnil a snížil na rozdíl jediného gólu. Bohužel v  poslední minutě první půle se nedomluvili Roušal s  Vokounem a ten mu dal parádního „vlastence“. Do druhé půle vystřídal Valíčka Hodas a  v  70.minutě Machálek Sukisu. Domácí do druhé půle vystřídali prakticky novou jedenáctku a hlavně dva hráči z  Pobřeží Slonoviny dělali naší obraně velké potíže. Skóre postupně narůstalo a nakonec jsme dostali sedm (!!!) branek. Janda s  Hodasem korigovali výsledek na konečných 3 : 7, ale i to je slušný nářez. Jak již bylo řečeno, hra v  poli směrem dopředu vůbec nebyla špatná, ale ta obrana…….
Další týden měli hráči opět tréninky v  domácím prostředí, kádr se zredukoval na 21 hráčů, se kterými už počítáme na jarní část sezony. V  tomto počtu je i Láncz, u kterého je otazník, kdy se bude moci zapojit i do zápasů. V  sobotu jsme hráli v  Satalicích další přípravný zápas, tentokrát s  účastníkem divize, mužstvem Chomutova.
Utkání se hrálo 11.2. od 11.00 a počasí bylo přece jen příjemnější, než při předchozích zápasech. Opět se řada hráčů omluvila (Podzimek, Abena, Uvíra, Janda) z  důvodů, které s  fotbalem nesouvisejí a pouze Valíček a Schindler byli omluveni ze zdravotních důvodů. Začátek soutěže se blíží a jestliže se k  přáteláku sejdeme ve 14 lidech, není to úplně v  pořádku. Do prvního poločasu jsme nastoupili v  sestavě : Pávek - Macháč, Vokoun, Tichý, Macháček - Maione, Růžička, Šípek, Pozníček - Hodas, Sukisa. Od začátku byl znát velký rozdíl mezi účastníkem divize a špičkovým týmem ČFL. Hráči Chomutova drželi jakžtakž vyrovnanou hru do 25 minuty, ale za cenu toho, že potom fyzicky odpadli. Do půle jsme měli několik šancí, ale ani Sukisa, ani Hodas nebo Maione je nevyužili. V  druhé půli se už naše převaha projevila naplno a v  prvních deseti minutách skórovali Maione a Pozníček, další šance zůstaly opět nevyužity. V  65.minutě trenér Frýdek poslal do hry Pejšu, Staňka a Machálka, ale na obraze hry se nic nezměnilo. Dál jsme si vytvářeli střelecké příležitosti a Pejša s  Machálkem dali výsledku konečnou podobu. Vyhráli jsme 4 : 0, ale kdyby naši hráči v  druhé půli nevymýšleli kombinace až do prázdné branky a zakončovali, mohlo být skóre mnohem vyšší. Po dvou prohrách jsme tedy v  přípravě opět vyhráli, ale soupeř byl opravdu slabý. V  týdnu byl domluven ještě další přípravný zápas, v  úterý, 14.2. od 18.00 jsme se měli utkat s  tradičním soupeřem, vedoucím celkem ČFL, Viktorií Jirny. Tento zápas byl nakonec zrušen, důvodem bylo to, že Jirny nedaly dohromady dostatečný počet hráčů, aby se zápas mohl odehrát.
Po týdnu, ve kterém jsme absolvovali další 4 tréninky na UMT v areálu Lokády, jsme v  sobotu, 18.2. sehráli další přípravný zápas s  Motorletem, který je na 4.místě divize „A“ a netají se ambicemi na postup. Tentokrát se omluvila pouze naše „dvojčata“ Valíček s  Pávkem, Schindler a Hodas, všichni z  důvodu zranění, takže měli trenéři k  dispozici 17 hráčů, kteří se během zápasu vystřídali. Opět se projevil rozdíl mezi ČFL a divizí  a soupeře jsme porazili jasně 7 : 2, po poločase 4 : 1, a to jsme mohli dát ještě dalších 10 gólů. Střelecky se prosadil Pejša, který vstřelil v  první půli hattrick a o další branky se podělili Tichý, Pozníček, Janda a Podzimek. Těžko hodnotit, jestli jsme hráli tak dobře, nebo byl soupeř slaboučký, ale stejně jako minulý zápas s  Chomutovem to byla celých 90 minut úplně jasná záležitost.
Další týden jsme opět absolvovali 4 tréninky v  našem areálu a v  sobotu, 25.2. nás od 11.00 čekal další soupeř, tentokrát účastník ČFL, Vyšehrad. Hrálo se na jejich umělce za pěkného, téměř jarního počasí a opět jsme nebyli kompletní. Ke zraněným Valíčkovi, Pávkovi, Schindlerovi a Hodasovi se přidal ještě Abena, který odletěl soukromě do Turecka. Naopak k  zápasu už byl po dlouhém zranění připraven Lukáš Láncz, takže nás bylo celkem 15 i s  náhradním golmanem. Zápas začal šancí domácích po naší špatné malé domů, ale Roušal zachránil a to bylo asi všechno, co Vyšehrad v  první půli předvedl. Naše mužstvo předvedlo zatím nejlepší výkon v  přípravě a na branku domácích se valil jeden útok za druhým. První branku vstřelil Podzimek ve 14.minutě po rohovém kopu a až do poločasu se hrálo prakticky na polovině Vyšehradu. Pouze naše neschopnost v  zakončení způsobila, že poločasový výsledek byl pouze 1 : 0 pro Lokádu. Obraz hry se nezměnil ani po přestávce a jen proto, že obranu domácích držel exligový Dosoudil to bylo stále o jednu branku. Ke konci nastřelil Šípek parádní střelou spojnici tyče a břevna a nakonec svůj výborný výkon korunoval druhou brankou v  87.minutě, když si na hranici vápna pohrál s  Dosoudilem a střelou po zemi na zadní tyč stanovil výsledek na konečných 2 : 0. Vítězství to bylo naprosto zasloužené, celý zápas jsme byli jasně lepší a skóre mohlo být mnohem výraznější. K  zápasu jsme nastoupili v  sestavě : Roušal - Růžička, Macháček, Tichý, Pozníček - Šípek, Uvíra, Janda, Podzimek - Maione, Sukisa. Do druhé půle vystřídali Macháč s  Vokounem a na posledních 20 minut i Láncz. Tentokrát jsme podali výborný výkon a soupeře ze stejné soutěže jasně přehráli. Snad nám forma vydrží i do jarních zápasů, začínáme s  Pískem už za 14 dnů.